Úvodní teorie

Správně formulovaná hypotéza je stěžejní.

Předběžná studie – odhalí druhovou bohatost lokalit, metodické obtíže,….

Nejvíce času i peněz zabere třídění a identifikace vzorků!

Důležitá rozhodnutí:

  • jaká lokalita? (znát ekologické nároky druhu, které chceme sbírat)
  • jak velká plocha?
  • jak přesný požadovaný odhad? (cíle musí vzít v úvahu variabilitu systému, např. škůdci až 100násobné výkyvy populací v rámci sezony)
  • jak odebírat vzorky? (více menších vzorků je lepší než 1 velký, kde je tedy možné, tak dále dělit (list na horní a dolní stranu listu), nevýhoda hodně nul – řešení: zero inflated models, negative binomial distribution)

Časování vzorkování

V jaké době? (doba největšího poškození,…)

  • Které dny v rámci sezony (Omezeno životním cyklem)
  • Které hodiny v rámci dne (Přesuny v habitatu, aktivita závislá na teplotě – vážky)

Realita: víkendy, dovolená v zahraničí, hezké počasí, mimo pracovní dobu, …

Vzory vzorkování

Náhodné – v dnešní době počítač, dříve poslední 2 číslice z tel. čísel ve zlatých stránkách, hodnoty se přiřazují vzorkům jako koordináty

  • Pokud plocha dělitelná jen na několik velkých vzorků – náhodným číslem se vyberou jen některé z nich.

Stratifikované náhodné – aby se „náhoda“ netrefila vícekrát blízko sebe – rozdělení plochy na plošky a v rámci každé náhodně vybrané místo. Pokud nestejně velké plošky pak ale i vzorky umisťovat proporčně

Náhodné pro nahloučené populace – první vzorek se umístí náhodně a druhý ve fixní vzdálenosti, menší než průměr shluku

Systematické – fixní interval v prostoru či čase (rychlejší než náhodné)

Namátkové – méně náhodné než náhodné, i méně vhodné: tendence k opomíjení okrajů, někteří paraziti mohou zvyšovat odlovitelnost,..

Sekvenační – odebere se prvních pět vzorků a pokud v nich není druh přítomen, dalších 15 se přeskočí. Používá se k hodnocení populací škůdců (při příliš vysokých a příliš nízkých denzitách je potřeba jen málo odběrů)

Zaznamenávání údajů

  • Datum
  • Název lokality
  • Faunistický čtverec, GPS souřadnice
  • Nadmořská výška
  • Metoda sběru
  • Aktuální meteorologická situace (chladno = neaktivní hmyz)
  • Denní doba
  • Další skutečnosti (hostitelský organismus, vývojové stadium, atd.)
  • Deníky a fotodokumentace

Lokalitní štíteklokalitni stitek

  • Velikost písma 4, Arial
  • Jemnější čtvrtka (160 – 200 g/m2)

STÁT: menší územní jednotka: přesná lokalita, zem. šířka a délka:

CZECH REP.: Moravia meridionalis. occidentalis.: Podmolí: Šobes (4,2 km NE of vill.), 48°49’9.166″N, 15°58’25.476″Edatum, sběratel: 21.iv.2008, P. Bogusch;

sběrací metoda, habitat: sweeping of vegetation in xerothermic oak forest;

kód čtvercové sítě: 7161

CZECH REP.: Moravia mer. occ.: Podmolí: Šobes (4,2 km NE of vill.), 48°49’9.166″N, 15°58’25.476″E;

21.iv.2008, P. Bogusch; sweeping of veget. in xeroth. oak forest; 7161

Determinační štítekdeter stitek

Torymus brevicornis

coll. Bouček, 1996

det. P. Bogusch 2008

revid. P. Bogusch 2012

Liquid de Faure (Kanadský balsám)

Výzkumné štítky

Speciální štítky určené pro daný typ výzkumu.

vyzkumny stitek1 vyzkumny stitek2

Příklady štítků

stitek2 stitek3 stitek6 stitek5 stitek1 stitek4

Databáze

databaze

 

Typy průzkumů

  • faunistické průzkumy – dva typy:
    • rozšíření druhu nebo skupiny (gildy) na určitém území
    • přehled druhů dané skupiny vyskytující se na daném území (tzv. katalog)
  • ekologické průzkumy – nutné popisy ekologie
  • etologické průzkumy – dnes nutný záznam (videokamera, foto)
  • experimenty – statistické vyhodnocení

Faunistický průzkum území

  • nejprve vypíchnutí vzácných druhů – nejlépe podle aktuálního Červeného seznamu ČR (Farkač et al. 2005), významné okomentování „naturových“ evropsky chráněných druhů
  • dále pak ekologie – rozdělení druhů do ekologických skupin (dle ekologických indexů) dle dostupných pramenů (v případě hmyzu většinou neexistují, např. vážky – dragonfly biotic index)
  • návrhy na management lokality zajišťující zachování nebo „vylepšení“ druhového společenstva

Výběr sběrací metody

Co chceme lovit?

  • půdní, epigeický, vodní, podkorní, noční, denní hmyz,…

Proč chceme lovit?

  • zjišťování ekologických charakteristik místa (bioindikace)
  • zjišťování populace druhu (autekologie)
  • pro obojí se používají různé metody odchytu, často ale i stejné, jen se liší přístup

Kvantitativní metody

  • Slouží ke studiu populační dynamiky, ekologických či biocenologických zákonitostí
  • Cílem je získat údaje o počtu jednoho či více druhů na daném území
  • Žádná metoda sběru není primárně kvantitativní, kvantitativní ji dělá až výzkumný záměr, precizní provedení a zhodnocení výsledků
  • Kvantitativní může být např. i individuální odlov (pokud se měří sampling effort)

Dělíme na:

  1. Relativní metody: stanovení poměrů početností, dominance (smýkání, sklepávání,…)
  2. Absolutní metody: stanovení počtu jedinců na ploše, abundance (liniové, čtvercové, válcové odběry,…)

Pozn: Smýkáním se dá odhadovat i abundance (např. v homogenních monokulturách)