Pasivní metody

Zemní pasti

  • Barber traps, pitfall traps
  • Plastový kelímek, hladká zavařovací sklenice s velkým hrdlem či uříznutá spodní část pet láhve (hloubka cca 5–15 cm). Past se dá zabudovat tak, že se do země vykope díra tak hluboká, jako je vysoká past. Poté se do díry umístí past a udusá země okolo.
  • Při malé hloubce hrozí, že hmyz past obejde. V opačném případě, kdy je past příliš v zemi, ji může zasypat okolní hlína.
  • Nejčastěji 2 kelímky (vnější drží tvar pasti, vnitřní slouží ke sběru), možnost ale i tříkelímkové pasti (nejvnitřnější kelímek je menší hloubky, takže perforované dno nedosahuje do fixační tekutiny ve druhém kelímku – sběr živého materiálu
  • Pasti nejčastěji v linii v rozestupech asi 5 – 20 m
  • Pasti se kontrolují dle potřeby (závisí též na typu konzervčního média či typu projektu). pasti bez fixáže je nutno vybírat často (denně)
  • Vybírány přelitím přes síto a převedením do 75% etylalkoholu, nejlépe denně
  • Po skončení odchytu vždy odstraníme všechny pasti – je zbytečné, aby v nich dále hynuli živočichové
  • Při deštivém počasí a dlouhotrvajícím pokusu je vhodné je opatřit zastřešením (stříška z plexiskla na čtyřech dřevěných nožkách, dřevěná deska či kůra volně položená nad pastí na vegetaci, past bez stříšky, atd.), často také perforování horní části kelímku
  • Stříška slouží i jako obrana před rozšlapáním lesní zvěří
  • Slouží ke sběru epigeicky žijících živočichů – pro odchyt brouků čeledi střevlíkovitých (Carabidae), mrchožroutovitých (Silphidae) či   drabčíkovitých (Staphylinidae), pavouků či larev různých skupin hmyzu.
  • Větší nebo rychlejší druhy spadnou do pasti snáze, než menší nebo pomalejší
  • Mohou fungovat i přes zimní období (nasycený roztok soli, fridex)

Kvantifikace:

  • umístění do všech reprezentativních habitatů lokality
  • nejlépe 3 – 4 pasti do každého habitatu pro redukci chybové variability
  • sbírání pro určený časový interval

Konzervačních médium:

  • 4% formaldehyd – hl. „měkké“ druhy, jako jsou pavouci či různé larvy
  • 5% ethylenglykol (Fridex) – dobrý na střevlíky a jiný tvrdý hmyz
  • nasycený roztok chloridu sodného
  • roztok etylenglykolu a vody v poměru 1:1
  • propylenglykol
  • glycerol – malý výpar, hodí se na xerotermní lokality
  • 3% kyselina pikrová (ani atraktant ani repelent ale je výbušná v tuhém stavu, roztok zase silně barví oblečení, kůži,…)

+ smáčedlo (saponát) – snížení povrchového napětí (utopení i drobných druhů, které by jinak unikly nebo by na povrchu uschly a byly nedeterminovatelné)

Kritika:

  • Často v nich umírají vzácné a chráněné druhy (velké světlušky, obojživelníci)
  • Jen asi 5 % druhů brouků může být detekováno s 95 % pravděpodobností
  • Pomocí individuálního sběru odhalováno o 90 % více druhů
  • Úlovky těsně po položení pasti větší než později – „efekt zakopání“
  • Velikost úlovku je úměrná délce obvodu, větší pasti loví větší a menší menší brouky.
  • Systém pastí ovlivňuje velikost populace velmi aktivních zvířat.
  • Co se uloví je velmi ovlivněno umístěním ústí zemní pasti – buď s povrchem půdy nebo s povrchem hrabanky.

Misková past

  • Jednoduchá past na sběr zejména koprofágního hmyzu

Složení:

  • Miska, naplněná částečně 70% ethanolem nebo ethylenglycolem, který se nevypařuje
  • Drát zapuštěný do země s okem směřujícím nad misku, slouží k uchycení kelímku
  • Kelímek (např. lékařská dóza) je naplněn trusem
  • Slouží k lovu: Scarabaeidae, Staphylinidae, mravenců, škvorů, parazitických Hymenoptera, a much čeledi Sepsidae, Phoridae a Muscidae
  • Kvůli alkoholovým parám padají i náhodně prolétající malé druhy
  • Naopak velcí Calliphoridae a Sarcophagidae nepadají i když lákáni
  • Lehce sestavitelná, s výbornými výsledky, přesto málo používaná

Zemní past v kombinaci s návnadou

  • Pro odchyt např. střevlíkovitých brouků (Carabidae) může sloužit jako návnada např. maso, salám, pivo či syrečky, rybičky v tomatě, víno, ….
  • Kousek zapáchajícího masa pro odchyt mrchožravých brouků,
  • Exkrement pro odchyt koprofágního hmyzu

Malaiseho past

  • Vymyslel René Malaise v roce 1934
  • Všiml si, že hmyz, který mu naletuje do stanu za světlem, se pohybuje směrem nahoru, místo aby hledal východ
  • Letící hmyz, který narazí do překážky v podobě svislé stěny z monofilu, leze po ní směrem nahoru do trychtýře, kde je otvor se sběrnou nádobou
  • Průměr otvoru do sběrné láhve bývá většinou v rozmezí 10–15 mm (Diptera, Hymenoptera a drobnější Coleoptera)
  • Větší otvor pak na Odonata a Lepidoptera
  • Touto metodou se nejčastěji chytají dvoukřídlí (Diptera) a blanokřídlí (Hymenoptera)

Konzervační médium:

  • ethanol (70%, 96% pro fixaci vzorků pro analýzy DNA), dochází ale k poškození  zástupců Lepidoptera či některých měkčích částí těl hmyzu jiných skupin
  • ethylacetát (v tom případě se ale vzorky musí vybírat o dost častěji)

Umístění:

  • Nejlépe se vyplácejí místa jako jsou lesní stezky či paseky, kde není příliš vysoká vegetace. Ideální je instalace po směru převládajícího proudění vzduchu – tak, aby nám vítr „vháněl“ hmyz do pasti
  • Při spojení se zářivkou a vybíráním materiálu ráno a večer se dá porovnat množství a diverzita chyceného hmyzu během dne a noci

První typ je s konstrukcí. Ta je nejčastěji vyrobená z duralových tyčí a celkově nápadně připomíná konstrukci turistického stanu.

  • prvně postavíme svislou stěnu
  • poté na jedné straně postavíme i horní část (trychtýř)
  • konstrukci pořádně vypneme pomocí provazů a kolíků
  • do již předchystaného závitu zašroubujeme nádobu s fixačním médiem
  • takto sestavená past je již připravena k použití

Druhý typ je bez konstrukce. Tento typ se připevňuje zavěšením na okolní stromy a ukotvením do země.

Intercept

  • Svislá průhledná stěna např. z monofilu (někdy lze použít i obyčejné plexisklo) ovšem slouží k tomu, aby hmyz, který do ní narazí, spadl dolů, kde je již přichystáno několik nádob s fixačním médiem.
  • Do fixačního média (např. ethanolu, slané vody, propylenglykolu) bychom však měli přidat nějakou látku, která odpuzuje lesní zvěř, aby tekutinu nepila, např. denatonium benzoát (Bitrex).
  • Intercept se dá zastřešit, aby do nádob s fixačním médiem nenapršelo. Jako intercept může též posloužit Malaiseho past, pod jejíž styčnou stěnu umístíme nádoby s tekutinou.
  • Lov především těžkopádně létajícího hmyzu (zejména brouků, švábů, cvrčků).

Sestrojení:

  • K sestavení interceptu budeme potřebovat spodní plachtu a horní plachtu z nepromokavého materiálu, samotnou nárazovou stěnu s konstrukcí, provazy a ukotvovací kolíky.
  • Na vhodné místo prvně umístíme spodní plachtu a poté postavíme svislou nárazovou stěnu.
  • Nad ni umístíme horní plachtu z nepromokavého materiálu, konstrukci vypneme, těsně ke svislé stěně naskládáme z obou stran nádoby s fixačním médiem a intercept je připraven k použití
  • Nárazové pasti se mohou umístit buď těsně nad povrch, nebo pomocí kladky vytáhnout do korun stromů.

Intercepční síť tvaru „V“

  • Síť natažená mezi 3 stromy, trojúhelníková střecha s náklonem k otevřené části V
  • Zachytává velké množství hmyzu, zejména pokud špička V je orientována ke světlu a po směru větru
  • Síť je napuštěna syntetickým pyrethroidním insekticidem, hmyz po dotyku se sítí padá do nádob pod ní
  • Trychtýřová verze směřuje hmyz k centrálnímu bodu (špičce V), kde je smrtící sklenice

„Windowpane“ trap

  • Windowpane = okenní tabule
  • Jedna z nejjednodušších a nejlevnějších pastí; Plexisklo umístěné vertikálně nad nádobu s fixační tekutino. Hmyz naráží do plexiskla, které nevidí a končí v tekutině
  • Dá se určit směr letu hmyzu
  • Nehodí se na dospělce Lepidoptera, kteří se poškozují ve sběrné tekutině

Jednoduchá varianta:

  • průhledná kuchyňská folie natažená mezi dvě tyče s kelímky od zmrzliny jako nádobami

Lov na světlo

  • Využívá pozitivní fototaxe
  • Potřebujeme bílé plátno, přenosnou zářivkovou lampu (UV), akumulátor s nabíječkou (např. 12V/9Ah) a kabely na propojení zářivek s akumulátorem
  • Týká se to druhů, které jsou aktivní ve večerních a nočních hodinách (noční motýli, brouci, dvoukřídlí atd.)

Kvantitativní metoda:

  • využívá odchytového lapače – konstrukce se stříškou a nádobou se smrtícím médiem

Nejlepší lov za teplých, bezvětrných nocí se zataženou oblohou, za úplňku téměř nefunkční (nejlépe chytá v době 5 dní po úplňku až týden před dalším úplňkem).

  • Výhodné je tuto plochu zavěsit po větru a na podpůrné kolíky, nebo blízkou větev tak, aby zhruba metrová plocha látky ležela na zemi, kam postavíme zdroj světla.
  • Je potřeba přilákaný hmyz neprodleně chytat pinzetou nebo motýlářskou sítí. To zajišťuje, že získáme nepoškozený materiál. Abychom neustále nesledovali a nesbírali přilákaný hmyz, byly vyvinuty různé druhy tzv. světelných lapáků, které hmyz přilákají do uzavřeného prostoru, kde je omámen nebo rovnou usmrcen.
  • Hmyz je citlivý na světlo kratších vlno­vých délek (383, 460, 500 a 620 nm), což znamená ultrafialové, modré, zelené a oranžové světlo
  • Proto volíme žárovky s pře­vahou fialového až ultrafialového záření. Nejvíce se hodí černé fluorescenční lampy a rtuťové výbojky (ty ale poškozují UV zářením zrak)
  • 5 Wattová ultrafialová fluorescenční lampa přiláká asi 10x více hmyzu než běžná žárovková lampa, je levnější a přenosnější než rtuťové výbojky, je dobře napájitelná např autobateriemi a její ultrafialové světlo není dostatečně silné na to, aby poškodilo trvale
  • Výsledek lovu může ovlivnit fáze noci, např. Sphingidae létají až v brzkých ranních hodinách (ne před půlnocí)
  • Nevýhoda tedy spočívá v zanedbání druhů létajících brzy zrána (to je ale spíše problém obsluhy)

Kombinovaná světelná a sací past

  • Přitahuje noční živočichy ke světlu
  • Když se přiblíží blízko, jsou nasáti do pasti s hladkými strmými stěnami – odtud padají do smrtičky
  • Nevýhoda – velké kusy (např. můry) se v pasti snadno poškodí

New Yerseyská past

  • Obsahuje větrák, který vhání světlem přilákaný hmyz do smrtičky
  • Vhodná zejména pro sběr komárů a muchniček; Nevhodná na velké můry
  • Často je proto doplněna na vstupu síťkou zabraňující vletu velkých kusů

Minesotská past

  • Podobná, jen neobsahuje větrák
  • kónická stříška = menší úlovek

Pensylvánská a texaská past

  • Centrální fluorescenční trubice obklopená čtyřmi přihrádkami. Nejlepší je černá fluorescenční trubice.
  • Pensylvánská je se stříškou.
  • Texaská má pod trychtýřem mřížku, aby drobnější hmyz mohl uletět.

Wilkinsonská past

  • Náročnější na výrobu než předchozí dvě
  • Má výhodu, že nezabíjí ulovený hmyz (proto se hodí i k lovu můr)
  • Hmyz je vytahován před odklopné horní víko

Robinsonská past

  • Využívá modrou 125 Wattovou rtuťovou výbojku
  • Je to typ světla s nejvyšší účinností lovu
  • Jediný typ světla, který láká stužkonosky (Catocala)
  • Nemá stříšku shora, nepoužitelná za špatného počasí

„Kendra“ metoda

  • Spíše aktivní metoda lovu
  • Využívá lákání hmyzu zejména kůrovců na světlé plochy
  • Na zem se položí bílé plátno, které se potřísní ethanolem a poté se čeká na přilétající hmyz, který se chytá ze vzduchu
  • Složitější varianta se skládá z černého plátna, na které jsou položena dvě bílá plátna s malým rozestupem (hmyz láká okrajový efekt světlého a tmavého prostředí). Na bílá plátna se rozmístí čerstvě nasekané štěpky dřeva a opět ethanol
  • Metoda je nejúčinnější před soumrakem

Refugiální pasti

  • Využívá tendence hmyzu ukrývat se pod kameny, větvemi,…
  • Kusy dřeva, lepenky ale i komplexní pasti rozmístěné po habitatu – lov epigeických brouků
  • Pytlovina přivázaná k větvím stromů – úkryt pro housenky (hodí se ke sledování populací bekyně)
  • Kartony svázané drátkem a připevněné ke kmenům stromů – lov škvorů
  • Červené krychle s jednou stranou otevřenou (komáři)
  • Díry ve dřevěných špalcích naplněné pilinami (xylofágní hmyz)
  • Spojené duté stonky (solitérní Hymenoptera)

Refugiální past na můry

  • Odpadkový koš naplněný až po okraj volně naskládanými pláty od vajec.
  • Můry se zde schovávají k odpočinku přes den a mohou být ráno vybrány
  • Může být upravena na smrtící past, pokud je do ní přidán tetrachlorethan nebo kyanid a vlhký hadr, který zajistí aktivaci kyanidu

Elektrické pasti

  • Hmyz je lákán k zařízení feromony ukrytými v komoře, která je umístěná za elektrickou mřížkou
  • Hmyz se dotkne mřížky a je popraven elektřinou
  • Primárně určené k likvidaci škůdců, druhotně používán k monitoringu hmyzu v oblasti

Emergenční pasti

  • Často využívá pozitivní fototaxe hmyzu. Jde např. o krabici potaženou černým plátnem s otvorem v postranní stěně, do něhož je vložena nádobka s fixační tekutinou, hmyz lákán světlem vylézá a chytá se. Má ale mnoho podob
  • Slouží k absolutnímu hodnocení počtu larev a kukel v půdě, hrabance, rostlinném materiálu nebo vodě (emergenční past přes část toku nebo vodní plochu)
  • Dospělci by se neměli vybírat hned po vylíhnutí (často ještě měkcí a nedostatečně vybarvení), měli by se ponechat, dokud jim neztuhnou křídla
  • Kontejner je umístěn nad plochu a nechán aby lovil líhnoucí se dospělce
  • Vhodné nejen pro půdní ale také xylofágní hmyz

Vršové pasti

  • Jakákoli past vybavená vstupním otvorem ve tvaru kužele směřujícího dovnitř
  • Hmyz vletí bez problému do širokého ústí trychtýře, avšak nenalezne zevnitř cestu ven přes drobný otvor na konci kužele
  • Např. Steinerova a McPhailova past sloužící primárně k lovu octomilek (ale hodí se i na další hmyz)
  • Steinerova past je uvnitř potřena lepem, obvykle napuštěným navíc feromony
  • Mohou být v pastech tedy použity nějaké atraktanty, často je past doplněna sběrnou smrtící sklenicí

Rotační sítě

  • Absolutní hodnocení hmyzích populací
  • Skládá se ze dvou otočných sítí, do kterých se zachytává letící hmyz
  • Přináší dobré výsledky nezávisle na rychlosti větru

Návnady a atraktanty

  • nejpoužívanější jsou v tomto ohledu
    • čichové a chuťové látky
    • barevné podklady
  • podmínky, které hmyz nalákají (např.: uměle vytvořený úkryt před sluncem pomocí kamenu, desky, nebo jiného materiálu)

Mörickeho lapače a Lambersovy misky

  • Poprvé použity 1951 Mörickem na sledování aktivity vosiček
  • tzv. žluté misky, využívají atraktivnosti žluté (modré) barvy pro hmyz
  • miska je naplněna slanou vodou (kontrola denně) nebo fixáží (např. 2 – 4 % formalín), s přídavkem detergentu (snižuje povrchové napětí tekutiny,  jeho vynechání = méně než polovina úlovku)
  • Misky kladeny na zem nebo do nějaké výšky nad ní nebo i na stromy
  • Nejčastěji misky z umělé hmoty, 20 – 25 cm průměr, 6 cm výška
  • Na výběr pasti se používá procedění jemným sítkem nebo akvarijní síťkou (kávový filtr)
  • Slouží k lovu blanokřídlých, dvoukřídlých, mšic, třásněnek, …
  • Druhové spektrum ovlivněno barvou:
      • fluorescenčně žluté – nejlepší (hlavně mšice)
      • úspěšné ještě oranžové a zelené
      • bílé (některé mouchy)
      • méně úspěšné červené (půdní a stromový hmyz)
      • a modré misky (parazitická Hymenoptera)

Manitobská past

  • Kombinace lákání na barvy a lepových pastí
  • Černě či červeně zbarvená koule se staniolovou stříškou s baňkou nahoře.
  • Hmyz je lákán koulí, vlétne pod stříšku a v baňce je usmrcen.
  • Slouží k lovu ovádovitých (Tabanidae)

Lepové desky a lapače

  • plastové desky nebo válce opatřené z obou stran lepem, zavěšené ze stromu nebo připevněné k tyči
  • K lákání především žlutá barva (na většinou bezobratlých)
  • modrá barva – třásněnky
  • bílá barva – pilatky
  • Kromě barvy i jiné atraktanty (feromony)
  • Hmyz je z lepu sundán např. chloroformem, toluenem, xylenem nebo ethylacetátem
  • Poté je hmyz umyt v Cellosolvu a v xylenu
  • Nehodí se ke sběru motýlů
  • Nutné pečlivě vybírat lep, ne všechny jdou dobře rozpouštět

Návnady

  • Na lov nočních motýlů (zejména Noctuidae): silně aromatické látky, jakými jsou pivo, cukr, med, melasa a jiné. Pro zesílení vůně se přidává trochu rumu, nebo i jiné pálenky, které lze snadno kombinovat pomocí varu.
  • Připravené směsi se natírají na stromy, ohrady, lepenkové krabice a na další podobné předměty.
  • Lze do nich rovněž namočit kousky jablek, hrušek, nebo i mycí houby, které se poté umístí na vhodném místě na kmeny, pomocné kolíky, nebo větve stromů.
  • Známé pro svůj nepredikovatelný výsledek (jednou výborné, podruhé nic)
  • Mohou se použít i pasti různé konstrukce, společný je malý vstupní otvor, ze kterého hmyz nenajde cestu ven
  • Naprosto různé recepty (každý Entomolog má svůj zaručený)

Obecný návod na přípravu:

  • Nepoužívat kovové nádoby (zkorodovaly by). Naplnit kontejner z poloviny až 2/3 ovocem, přidat hrnek cukru. Umístit na středně teplé místo, aby mohlo kvasit
  • Kvašení začne během jednoho dne a trvá cca dva týdny. Každý den podle zápachu kontrolovat kvasící proces a dodávat hrnek cukru (pokud se nepřidá, začne octovatění)
  • Po dokončení kvašení přenést do dobře uzavřené nádoby
  • Před použitím smíchat půl napůl s melasou  (zahuštění směsi, aby vydržela déle)
  • Nejlepší čas pro rozmístění – před setměním. Natřít na kmeny, ploty a jiné povrchy
  • Nejlépe vybrat dobře definovanou trasu, kterou půjde po tmě dobře sledovat (např. okraj lesa, cesta)
  • Pak už počkat na tmu a s čelovkou obíhat trasu
  • Na lov dravých brouků: zahnívající maso, rybičky, výkaly, zrající sýry,…
  • Na lov xylofágních brouků: ethanol, terpentýn, ocet, feromony, pokácené stromy

Jednoduchá verze:

  • umístit trus (drobnou mrtvolu, zahnívající ovoce) na kus papíru a počkat pár minut ve vzdálenosti cca 1 m se síťkou (dá se použít i jako kvantitativní metoda)

Použití piva (nejlepší je silné, čerstvé, černé pivo):

  • pivo + víno (motýli)
  • pivo + melasa (tesaříci)
  • pivo + chleba (švábi)

Ovesné vločky – švábi, cvrči, mravenci

Klíčící semena (C02) – kovaříci

Feromonové lapače

  • lákání samců hmyzu na pohlavní feromony samic, méně často agregační feromony
  • limpregnovaný karton s vyměnitelnou lepovou vložkou a odparníkem s feromonem
  • tato metoda se využívá při kontrole škůdců v kombinaci s lepovou deskou nebo při monitoringu (napuštěné gumové špunty – nesytky, některé druhy můrovitých)

Kvantifikace: sleduje se množství odchycených jedinců za jednotku času

  • Cantharidin – extrémně účinný na lov Pyrorchoidae (Coleoptera) a některých ploštic
  • Feromony jsou vyráběny především uměle, ale může být také použito živých samic (Cikády a Saturniidae  – kromě feromonů produkují i zvuky lákající samce)

Pasti na krev sající hmyz

  • Hostitelské zvíře na lov krev sajícího hmyzu (v pasti ale i bez ní)
  • Oxid uhličitý (suchý led) umístěný v cylindru může být náhrada za hostitele
  • Ocet velmi účinný k lákání Tabanidae do Malaiseho pastí nebo na Manitobskou past
  • Lidská návnada – pohybující se nebo stojící – počítají se „sběračonoci“.
  • Míra napadení se může měnit s dobou vystavení.
  • Pohybující se může dát více dat než stojící. „Sběrač“ jde v transektu a pravidelně se zastavuje (tse-tse reagují na pohyb, Simuliidae na siluetu)
  • Mohou být použita zvířata místo lidí, ale různé druhy různě přitažlivé.
  • Jedinec ve skupině je více napadán než individuum.
  • Další: teplá láhev do trávy, oblečení přes vegetaci (klíšťata),
  • „závěsná vlajka“ – látka navlečená na překližce na tyči, dolní konec se při sběru dotýká vegetace.

Zvukové pasti

  • Spousta hmyzu produkuje zvuky lákající stejný druh
  • Zvuky mají specifickou frekvenci, délku a tempo
  • Nahrávky takových zvuků jsou účinné na lov kobylek, sarančí, cvrčků,..

Vlhkost

  • Malé kousky vlhkého papíru rozházené po vegetaci lákají můry čeledi Hesperiidae

Pasivní hydrobiologické metody

  • Využívají přirozené tendence vodních organismů kolonizovat ponořené objekty
  • Proto je potřeba vzorkovače je umístit 4 – 8 týdnů před plánovaným odběrem
  • Vzorkovače jsou spojeny s nylonovým vláknem pro snadné vyjmutí
  • Měly by být kontrolovány po větším dešti či bouřce, zda nebyly vyplaveny na břeh
  • V rámci jedné studie by měly mít všechny stejnou velikost (pro snadnější statistiku)

Hester – Dendyho vzorkovač

  • 4 – 6 Masonitových kruhů 7.5 cm [3″] – 10.2 cm [4″] s tloušťkou 0.64 cm [¼“] spojených skrze díru ve středu pomocí šroubu s okem. Mezi jednotlivými kruhy jsou matice, které zajišťují dostatek prostoru.
  • Po vyjmutí vzorkovače se dá hmyz sesbírat pinzetou, nebo se dá postupně rozmontovat, viditelný hmyz obrat nad bílým tácem a poté umístit jednotlivé kruhy na jemné síto a zubním kartáčkem sejmout ostatní organismy
  • Jednodušší verze: spojit dohromady několik větví

Fordův box

  • Má 2 dřevěné stěny paralelní s proudem a dno a pokládá se na dno po 6 týdnech se dodají dvě zbývající a vytáhne se z vody.
  • Obdoba: na kamenné dno se dá plát, který připomíná okolí, nechá se na místě 1 – 3 měsíce (aby to nebylo poznat), připevněný třeba na bóji a pak se vyzvedne

Leaf – pack sampler

  • Do síta s velkými oky (1.27 cm – ½ palce) se umístí listový materiál
  • Na konci vzorkování se síto vybere, listy se promyjí  pořádně nad sítem s jemnými oky a poté se ještě jednotlivě prohlédnou